|
|
Přínos Benátské komise v oblasti rozvoje a ochrany základních lidských práv
Illková, Natalie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Předkládaná práce se zabývá činností Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva neboli Benátské komise, která jakožto odborný orgán Rady Evropy poskytuje státům právní poradenství v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda Benátská komise vzhledem ke své agendě týkající se lidských práv nějakým způsobem skutečně přispívá k rozvoji a ochraně lidských práv, a v případě že ano, jakými prostředky tak činí a jak jsou tyto efektivní. Práce je rozdělena do sedmi částí, které jsou dále rozděleny do jednotlivých kapitol. V části 1. je Benátská komise představena - zejména její struktura a členská základna. V další části jsou přehledně uvedeny typy výstupů a činností Benátské komise, skrze které poskytuje státům rady, jak sladit jejich právní úpravu s evropskými standardy. Část 3. pak zaznamenává vývoj tohoto mezinárodního orgánu, neboť v průběhu jeho téměř 30 leté existence se jeho úkoly částečně měnily. V dalších částech se práce zaměřuje na konkrétní působení Benátské komise v Evropě a dalších regionech. Analyzuje, jaké systémy ochrany lidských práv v regionech existují, jak regiony přistupují k lidskoprávní legislativě a jak země v regionech v tomto ohledu s Benátskou komisí interagují, respektive jak spolupráce s ní ovlivňuje přístup...
|
|
|
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
|
host ::
RSS.